Zimní výlet na jih - San Vito Lo Capo

Zimní výlety za teplem jsou mezi lezci stále oblíbenější a tento rok jsme se i my nechali zlákat vidinou sluníčka, písečných pláží, šumícího moře a rozhodli se, že vyrazíme na jih. Možných cílů naší výpravy bylo několik, ale po zvážení všech pro a proti vyhrála Sicílie, konkrétně asi nejznámější oblast San Vito Lo Capo, nacházející se 80 km západně od Palerma. Cíl bychom tedy měli, ještě zbývalo určit termín. Vzhledem k našim časovým možnostem a ceně letenek padá termín odletu na začátek února a tak se v pátek 9. února dopoledne ocitá na Wroclawském letišti - díky Havranovi, který cestu z Bystřice na letiště odřídil - osmičlenná skupinka lezců navlečených v péřovkách se slunečními brýlemi na hlavě a zbytečně těžkými batohy u nohou.

Číst dál...

Studenecké skály

     Studenecké skály se nachází nedaleko od přehrady Pastviny, poblíž obce Studené. Pokud byste se sem chtěli někdo v létě vydat můžete si na jeden až dva dny zalézt. Já navštívila skály jen na jeden den a myslím, že jsem si přelezla všechny cesty, které za to stály. Nejblíže skalám se nachází obec Studené, kde můžete nechat auto u hasičárny.

Číst dál...

Orlí stezka - pokus první

"Peťo, chceme jet na Orlí stezku a máme v autě jedno místo. Nechceš se přidat? Vyrážíme příští pátek," zeptala se mě Jana jedno čtvrteční odpoledne v autě cestou do Víru.

"Orlí stezka? Co to je?"

"Ále, taková jedna ferratka v Tatrách," odpovídá mi pohotově Pepa.

"A dám to?"

"Jasně, bude to procházka, taková normální turistika po červené, občas nějakej řetízek," uklidňuje mě Pepa.

Číst dál...

Poprvé, ale konečně

     Je čtvrtek, 30. března. Takový obyčejný pracovní den a přesto jsem nervózní jako pes. Celý týden je přímo nádherně, teploty překračují historické průměry a tak máme v plánu vyrazit lézt na Vysokou Skálu u Štěpánova - což pro mě, jako takřka čerstvého oddílového člena, znamená první venkovní akci s oddílem a hlavně pro mě osobně vlastně úplně první zkušenost se skalním lezením!

Číst dál...

Turecké polezení

Domlouvání, zajišťování volna a shánění materiálů je u konce a můžeme vyrazit. Kam? Čeká nás nádherná lezecká oblast Geyikbayiri nedaleko Antalye. Na cestu za dobrodružstvím se vydávám já, známá z Česka, Dominika a kamarád Alex z Rumunska. Dominika leze, ale Alex je případ sám pro sebe. Je nedotknutý jakýmkoli druhem spotu. Po té co jsem ho naučila plavat a jezdit na kole se rozhodl, že se se mnou vydá i do skal.

Číst dál...

I přes nepřízeň počasí ....

     Konečně, státnice jsou za mnou a přede mnou vidina víkendu ve skalách. Nemůžu se dočkat. Ale neříká se nadarmo, že se nemáš radovat předem… Píďa, Miška, Sláva a Havran vyjíždějí už ve čtvrtek ráno, mají tedy celý den lezení navíc. Kvůli povinnostem musím zůstat ještě v pátek dopoledne v Hradci. Na vlak vyrážím nejistě: „sakra co ten déšť?“ Průtrž mračen, která mě zkropí při přestupu v Teplicích hatí veškeré mé naděje na páteční lezení.

Číst dál...