Poslední slanění aneb jak jsme zakončili lezeckou sezónu 2016

    Pátek 25. 11. se v práci děsně vleče a to jen proto, že odpoledne mě čeká další super akce s nejlepším oddílem a to, poslední slanění. Jde o každoročně pořádanou akci, která je vždy koncem listopadu pod Vysokou skálou ve Štěpánově. Sraz pod skálou je už v 15 hodin. Což nestíhám, ale z práce běžím tryskem, sbalím věci a už sedím v autě tradá směr Štěpánov.

    Pod skálou je prozatím jen Havran s Lojzou. Tee-pee už vypadá k světu tak přikládám ruku k dílu. Základ je postaven tak kolem půl páté, ale co ten zbytek. Bez zbytečného ostychu se pouštíme do liningu. A máme tu dalšího pomocníka. Pomoct přijel taky Pája, kromě spousty energie s sebou dovezl i elektrocentrálu a další drobnosti, které se nám budou hodit večer 🙂 Když už jsme dodělali lining přichází na řadu ozan a to je trochu boj 🙂 S pomocí všech to ale dáváme do kupy a přichází na řadu novinka letošního roku – kamna. Všichni už se těšíme, jak se brzy ohřejeme, a to ještě netušíme, jak nás kamna potrápí. Po dlouhém boji s komínem a kouřem zaplněném tee-pee je konečně vše hotovo a my nosíme věci na spaní. Přichází klídek, pohoda, doplněná dobrým jídlem i pitím a zvuky kytar. Páteční večer a noc v tee-pee tráví šest členů i nečlenů oddílu.

     V sobotu ráno nás budí zima a taky Havran, který už netrpělivě přešlapuje u vařiče a dělá čaj. Start máme pomalejší, ale nakonec všichni statečně vylízáme z tee-pee a snídáme. Postupně se začínají sjíždět další skalní nadšenci, aby si společně s námi užili tuto akci a zdolali Vysokou skálu ve Štěpánově.

     Pod skálou se scházíme v docela hojném počtu. Přijel za námi Píďa, Janča, Anča, Vítek, Sláva, Michal, Vojta M. a taky holky z kroužku Verča, Blanka a Iva. Rozdělujeme se na tři skupiny a vydáváme se vzhůru. Na vrcholu jsme se všichni sešli asi po dvou a půl hodinách lezení. Cesta byla mokrá, kluzká ale úspěšná. Na vrcholu byla panem Bartošem (za což děkujeme) vyfocena společná fotka a následovalo slanění dolů. Odměnou dole bylo občerstvení v podobě svařáku, párků a dalších dobrot. Ti, kteří nepřijeli včas, nebo nechtěli zdolávat celou skálu, zkoušeli slaňování na cca 10 metrovém úseku.

     Odpoledne pod skálou se neslo v přátelském duchu s pohodovou náladou. Večer jsme trávili opět v tee-pee se zvuky kytar a veselých historek ze života 🙂 Tentokrát nás přes noc zůstalo sedm. Dokonce Anča s Vítkem zůstali spát přímo pod skálou.

     Bohužel neděle přišla dřív než by kdokoliv z nás chtěl a přichází balení a návrat do reality. K balení přikládají ruku k dílu všichni přítomní a dokonce i někdo na pomoc přijel. Když už je vše hotovo stojíme ještě chvíli pod skálou a užíváme si té krásné skály a přírody, která je všude kolem. Tak zase za rok, na posledním slanění.

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com